Na území dnešní Budapešti vznikly první osady již v době kamenné, protože Dunaj je v této části výrazně zúžený a vhodný k přechodu. První město zde založili Římané, zhruba v roce 100 po Kristu. Jmenovalo se Aquincum. Panování Římanů trvalo do 5. století, kdy město obsadil Hunský vládce Atilla. Následovalo časté střídání vládnoucích národů, měnili se zde postupně Gótové, Langobardi a následně Avaři. V roce 896 dorazili do oblasti první předchůdci Maďarů. Z oblasti kolem Uralu to byly Ugrofinské kmeny, které vedl legendární Arpád. Na přelomu tisíciletí Maďaři přijímají křesťanství. Ve 13. století se stává hlavním městem Budín. Největšího rozmachu se Budínu dostává v 15. století za vlády Matyáše Korvína. Další rozmach však na 150 let zastavil vpád Turků. Osvobozením Křesťanskou armádou se dostala země do područí Habsburkům. Ti sice ve velké míře potlačovali místní kulturu, ale na stranu druhou se postarali o obrovský hospodářský rozvoj. Velkou měrou přispěla k modernizaci Budapešti především Marie Terezie. V roce 1848 se však zvedla vlna revolty, která byla krvavě potlačena Františkem Josefem I. A konečně roku 1873 došlo sjednocením Budína a Pešti ke sjednocení Budapešti. Po první světové válce se monarchie rozpadla a Uhry ztratily velkou část svého území. Snaha o jeho znovuzískání byla velkým důvodem podpory Německa za Druhé světové vláky. V roce 1945 byla Budapešť obsazena Ruskem. Nastala éra komunismu, Maďaři se však snažili bránit, nejvíce v roce 1956, kdy bylo povstání tvrdě potrestáno. V roce 1990 pak byly první svobodné volby, ve kterých zvítězila opozice a prezidentem se stává Árpád Göncz. Rozšíření EU mělo od roku 1990 podporu u více než dvou třetin Maďarů a v rychlosti své přípravy na vstup do EU a přijímaní jednotlivých kapitol aquis bylo jedním z rychlejších kandidátů. Maďaři hlasovali o vstupu do Evropské unie 12. dubna 2003. Maďarská republika je členem EU od května roku 2004.